Mám v těchto dnech nakvap - musím totiž po návratu z Děčína prošmejdit všechny kouty v říčanském domečku a zjistit, co je kde nového - a tak tentokrát jen telegraficky:
Poprvé jsem s maminkou a tatínkem zavítala do Děčína - tam vám bylo krásně!
Poprvé jsem se tam viděla se svým pradědečkem Vaněčkem - moc se mi líbil!
Poprvé jsem okusila, jaké má strejda Honzík doma teplo - úplná sauna!
Se strejdou byla vůbec legrace - naučil mě dělat "aaaaaaaaaaaaaa - BAF!", takže od té doby na každého bafám. Taky jsem se pustila do dělání přídřepů a dřepů - i to mi strejda ukázal.
Při dlouhém stání a opírání se o zeď, dveře nebo stůl se přestávám držet rukama - ale tatínek mi to nedaruje, prý je takovéhle machrování předčasné a hrozí pádem. Tak se alespoň pokouším dělat krůčky držíc se maminky nebo tatínka jen jednou rukou. A docela mi to jde!
No, a s odpoledním spaním je zdá se konec! Poslední dobou jsem v podvečer usínala jen tak na půl hodinky, maximálně na hodinku - a teď, kdy je venku teplo a kdy vsedě koukám z kočárku, kde co lítá, mě nějaké spaní vůbec nezajímá.
Také jsem poprvé jela ve vozítku zvaném CRUISER - tatínek mě do něj poslední den své dovolené pohodlně usadil, zacvakl popruhy, opatřil mě lahvičkou s pitím - a už jsme jeli! Svítilo sluníčko, ptáčci zpívali a mně se to moc líbilo. A těch lidí kolem co mi mou pohodu závidělo! To byste koukali...
Nebojte, nic z toho, co jsem se v posledních 2 březnových týdnech naučila, jsem nezapomněla:
-ani přikládání telefonu k uchu a napodobování "haló-haló"
-ani mávání rukou a dělání "pá-pá"
-ani máchání rukou alá "tik-tak", když slyším tikat hodiny
-ani slézání z matrace pozpátku, abych si nenatloukla
-ani držení lahvičky s pitím jednou rukou
-ani popotahování nosem, když mě začíná obtěžovat rýma
-ani ukazování na nos nebo na oči, když se řekne NOS nebo OČI
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat