Tak ještě měsíc a bude mi rok! A možná už tou dobou budu samostatně chodit! Že neveříte? Jen abyste se nedivili...
Sotva jsem se vrátila z Děčína, už mě tatínek s maminkou posadili do cruiseru, připevnili ho za tatínkovo kolo a vyrazili jsme na první společnou cykloprojížďku - do Kolovrat. To vám byla rychlost! Škoda jen, že tatínek na závěr píchnul a musel šlapat domů po svých, protože jsme s sebou neměli ani lepení, ani pumpičku, ani náhradní duši.
Děda Honza naštěstí doma defekt večer spravil, a tak jsme hned v neděki mohli na další výlet, a to až na Klokočnou. Bylo krásně, slunečno a teplo, a tak jsem si mohla u hospody na Klokočné vyzkoušet houpání v houpačce, točení na kolotoči i dovádění na pružinovém sedátku. Až těch zážitků na mě bylo skoro moc.
V následujících dnech jsem pak zařadila hned několik nových čísel:
- chození za autíčkem (držím se oběma rukama jeho sedadla a samostatně ho před sebou tlačím a řapám, dokud do něčeho nenarazí - tatínek mě zpovzdálí jistí, nebojte)
- zpívání a halekání (maminka mě při koupání učí zpívat a já si to pak přes den procvičuju - i na požádání)
- vrtění hlavou alá "ne-ne"
- popotahování a funění nosem
A včera jsem poprvé byla v našem budoucím bytě. Zatím je to teda spíš holobyt, ale páni stavitelé už ho snad začnou dodělávat, takže se těším, že se koncem léta nastěhujeme.
Pořád trvá moje lehce zvýšená teplota. Maminka říkala, že už s tím asi zajdeme k paní doktorce. Tak uvidíme...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat