1. října 2010 aneb Vstříc víkendu bez komárů

Už abych se uměla pořádně ohánět rukama! Zakroutila bych těm krvelačným komárům krkem, to by koukali... No jen si to přestavte: jdete si takhle hezky spinkat, nic zlého netušíte - a ráno se pak probudíte celí poďobaní od komárů, jako kdyby z vás chtěli vysát život. To se jim to útočí na nevinné nemluvně, které se nemá jak bránit.
Ale co, život je i tak krásný. Rozhodla jsem se, že omezím své mrzuté kňourání i večer před koupáním. Místo toho si s tatínkem hrajeme na chození, na lítání a na převalování a čekáme na maminčin povel "Tak kde vás mám?", který znamená, že je čas přemístit se do koupelny. V koupelně mě to vždycky tuze moc baví, usmívám se od první chvíle, kdy mě maminka položí na podložku a vůbec mi nevadí, že budu muset do vody. Kdybyste jen věděli, jakou umí maminka báječnou masáž - vždycky se celá už už třesu, až mi ji dopřeje.
A taky už se těším na nové oblečky - maminka je dneska přiveze od paní kamarádky ze Senohrab, tak jsem zvědavá, jak moc mi budou slušet. To víte, rostu jako z vody.
K mým oblíbveným hračkám se poslední dobou přidala blikající a hrající kravička. Umí zahrát i docela dlouhé písničky, takže se můžu naučit i něco jiného, než jen melodii z hracího plyšového sluníčka a z kolotoče se zvířátky. Jen škoda, že se kravička nedá strčit do pusy, to bych ji asi zařadila mezi úplné favority - tyčku s hvezdičkou, chrastítko s kulatým obličejem a plastový ožužlávatelný "náhrdelník".