Začíná ze mě být velký neposeda... nebo snad velká neposeda? Pořád bych někde lezla. A nejraději mám lezení po schodech...nahoru do patra. Někdo mi samozřejmě ještě musí dělat záchranu, abych se při nějké chvilce nepozornosti nezasnila a neskácela dolů... ale jinak je to pro mě veeeeliká zábava!
Však taky děda s babičkou z Prahy koukali! Nějaký ten týden jsem se s babičkou neviděla, a tak ji moje šikovnost překvapila. Sice jsem musela překonat počáteční rozpaky a zvyknout si na ni, ale to nebylo nic nepřekonatelného. Tatínek s maminkou pak od hodné babičky dostali vypracované daně, zatímco já jsem dědovi ukazovala, jak si hraju s kostičkami a jak lezu štrachat s klíčem u prosklené skříňky vedle televize. To mě taky moc baví!
A koukal i strejda Ondra s tetou Péťou, kteří nás s našima pozvali na návštěvu - a na pizzu. Hnedka jsem omrkla, jakou mají podlahu a jak se po ní leze. Pizzu jsem si sice nedala, ale protože mi maminka s sebou vzala křupky, byla jsem tuze moc spokojená...Jak se mi asi bude na světě líbit za dalších 10 měsíců?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat