Je to tak. Nejraději ze všeho beru do ruky kamínky a někam je přemísťuju. Ale ráda přemisťuju i další věci. Knížky. Kastrůlky z kuchyně. Dřevěné kostky. Prostě ráda věci odněkud vyndavám, nebo je naopak na nějaké místo pokládám. Taky se ráda hrabu v písku, v suchém i v mokrém.
Maminka s tatínkem se smějí tomu, jaké dělám neustále grimasy. Úplně nejradši ze všeho se kaboním, případně se zakaboním a funím do toho nosem, což je napodobení smrkání. Mračení mě baví. Ale stejně tak se ráda chechtám a dělám baf!...
S tatínkem trénujeme chůzi ze schodů a do schodů - samozřejmě popředu. Učí mě držet se zábradlí, což mu chytře poradila babička. Jde mi to, jako bych to uměla od malička... tak snad to budu brzo umět!
Taky jezdím s malým proutěným kočárkem po přízemí a zkouším překonávat prahy. Naštěstí mám už dost síly - trénink z tlačení velkého kočárku se mi vyplácí :)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat