To bych nikdy neřekla, co všechno stihnu za dva měsíce života zažít... A s kým vším se poznám! Výjimkou nebyla ani rozžhavená červencová sobota, kdy měli svatbu tatínkův kamarád Ňuňák a jeho přítelkyně Jitka. Zatímco tatínek se jel dopoledne podívat na jejich slavnostní obřad, já jsem si v klidu doma odpočívala a užívala stín s maminkou, abych nabrala energii do zásoby. Odpoledne jsme totiž měli v plánu jet do Prahy a maminka se bála, že by mě sluneční výheň mohla brzy vysílit a roznemohnout.
V Praze nás mělo čekat posezení se strejdou Honzíkem a také s babičkou a s dědou. Jenže nakonec se kolem stolu v Domynu sešla celá široká rodina, a tak jsem poznala strejdy Petra a Jindru a tety Pavlu a Terezku. Největší překvapení ale přišlo, když nám všem babička s dědou oznámili, že se dopoledne tajně vzali a že to je vlastně pravý důvod sešlosti!
Tatínek i maminka koukali jako u zjevení, ale měli ohromnou radost, snad o to větší, že to bylo opravdu nečekané. I já jsem měla radost, i když jsem si trochu poplakala - to víte, bylo opravdu horko. Děda mě ale vzal v kočárku na projížďku po parkovišti, kde byl stín, a tak jsem brzy na pláč zapomněla a mohla na dědu novomanžela spiklenecky mrkat...Pak jsme vyrazili do Braníka, kde už byla v plném proudu oslava "novomanželů Ňuňáčků", jak je pojmenoval tatínek. I tam jsem poznala spoustu nových a milých lidí: nejen strejdu Ňuňáka a tetu Jituši Veselých, ale i strejdy Jiříka, Karlose a Holíčka a tety Simču, Zuzku a Pawlici, která mě moc hezky chovala.
Byli tam i strejda Jaroušek a teta Martinka, s kterými jsem se zkamarádila už dřív. A strejda Jiřík s tetou Simčou s sebou měli chlapečka, který se jmenuje Ondra a je o měsíc mladší než já. Sice jsme já i Ondra naše první vzájemné setkání prospali, ale přeci jen jsme se pak potkali při přebalování, a tak jsme si vyměnili první pozdrav aspoň tam.A pak už bylo hodně hodin a já už byla opravdu unavená, a tak jsme vyrazili zpátky do Říčan. Po koupání už mě čekala jen uspávací dvouhodinka v tatínkově náruči, během které Němci porazili Uruguay a získali bronzové čutálistické medaile, a pak dloooouhý spánek. Uff, a zítra a pozítří má být zase horko...
Žádné komentáře:
Okomentovat