Včera na mě přišlo brečení dokonce i po usnutí a přenesení do postýlky - možná proto, že už nespím v malé dětské přenosné postýlce-korbičce, ale v opravdové žbrdlinkové postýlce pro velká miminka. Všude dokola jsou plyšáci a nad postýlkou visí roztodivná kukaň s dalšími pidižvíky. Maminka s tatínkem dumají, čím ta změna může být způsobena. Za dnešní pláč možná může to, že mi na čelo sedl veliký komár, zrovna když jsem si lebedila v kuchyni ve svém oblíbeném modropuntíkatém houpátku, a notnou chvíli si tam lebedil a prováděl tam všelijakou neplechu. Nechal mi tam po sobě zarudlý flíček, který nejspíš svědí - s určitostí vám to nepovím, neboť z těchhle věcí ještě nemám rozum.
Také mě pořád ještě trápí pupínek na rameni po někdejším očkování. Stále se odmítá zahojit. I paní doktorka je z toho rozmrzelá. Měla bych už totiž dostat další očkování a tímto se to celé zdržuje. Ach jo, je ten život pořádná dřina...
Žádné komentáře:
Okomentovat