pátek 24. prosince 2010

24. prosince 2010 aneb Moje první vánoce


To je všude shonu! Babiččin a dědův domek se začal plnit dárečky ve vánočním balicím papíru a vůní vánočky. A mě do toho po nocích prohání bolestí můj rostoucí zoubek. Vůbec se kvůli němu s maminkou nevyspíme...
Včera jsme navečer vyrazili i s kočárkem na říčanské náměstí, na tradiční trhy s vánočními zpěvy. Sice už jsem byla po celém dni unavená a uondaná, takže jsem většinu vyjížďky prospala, ale i tak jsem myslím viděla a slyšela to hlavní. Maminka s tatínkem si dali svařené víno a pečenou bramboru s dresinkem a pozdravili se se všemi tetami, strejdy - a samozřejmě i s Žofinkou, Matějem a Ondrou. Všude to klouzalo, to víte, tající sníh začal s večerním chladem pořádně namrzat.
A dnes už jsou Vánoce! Za oknem, které z tatínkovy náruče každou chvilku omatlávám, sice od rána ošklivě prší, ale to mě nemůže otrávit. Za chvilku vlezu do kočárku a pojedeme na Jureček na vánoční punč, déšť nedéšť, ledovatka neledovatka. V restauraci na Jurečku bude hrát pan klavírista, útulně praskat oheň v krbu a líbězně cinkat nádobí. Všechno si to tam pořádně prohlédnu, jen co se v kočárku probudím.
A večer? Maminka bude všechny nabádat, že se všecičko musí stihnout tak, abych alespoň viděla rozsvícený stromeček s nadělenými dárky. Takže šup šup, převléknout se, zasednout k štědrovečerní večeři s babičkou, dědou, Julkou, Pěťou a maminkou s tatínkem, dojíst vinné placičky, salát, schovat se před Ježíškem v patře - a pak už se ozve zacinkání... a hurá ke stromečku!
Nebojte, moc dlouho ponocovat nebudu. Jen omrknu všechna ta světýlka na stromečku a nasaju všechny ty nové vůně a hned pošupajdím s maminkou do koupelny. A pak do hajan.

Žádné komentáře:

Okomentovat