Tak už začal nový rok! Jeho oslava patřila v podání naší chřipkou zdecimované rodinky k těm nejdecentnějším v historii, jen se polehávalo, prohlížely se fotky a čekalo se na drobný půlnoční přípitek. Ale aspoň jsme se do nového roku probudili všichni čilí a plní energie. Tedy, až na tatínka, ten je pořád nějaký rozlámaný a bolavý, sotva "leze".
Já jsem si hned od rána vzala na starost brebentění a chechtání. Maminka na mě dělala "baf!" s peřinou a to mě hrooozně baví. Tatínek a babička mě pořád zkoušejí postavit na kolínka, abych se nemusela plazit po stehnech, ale zatím v takovém postoji vydržím jen pár zhoupnutí a zase se uvelebím na bříšku a plazením vyrazím, kam se mi zrovna chce.
Z dolní dásně už mi na svět opatrně vykukují bělounké růžky obou avizovaných zoubků. Však jejich ostrost hned vyzkouším při žvejkání a cumlání chlebové kůrky, kterou od babičky dostávám za odměnu. To je vám taková dobrota, že mívám drobky až na zádech!
Žádné komentáře:
Okomentovat