Tak už to umím! Během dopoledního hraní s maminkou mi bylo tak blaženě, že mi na tvář zavítal můj patrně první úsměv. Prostě tak, zničehonic... Maminka to hned za tepla oznámila emailem tatínkovi a oba je to moc potěšilo. Snad se mi podaří je potěšit tím samým způsobem i zítra...
Jinak mám teď docela spavé dny, do bréče se nutím jen před večerním koupáním, když tatínek přijíždí z práce. To aby věděl, že se umím ozvat a nejsem žádná plašmuška :)
Žádné komentáře:
Okomentovat