Už je mi 8 týdnů... a jen co přijde tatínek večer z práce, tak brečím a brečím a brečím. Občas si dám malou přestávku a jen natahuju, špulím ubrečenou pusinku nebo klepu bradičkou a chytám druhý den, ale jinak jedu na plný plyn! Maminka s babičkou se uklidňují, že to jsou jen tříměsíční koliky, které odezní - ale myslím, že si to ještě povíme :)
Světlým bodem bývá koupání, které se mi líbí čím dál víc. Sice mi vanička začíná být pomalu malá, ale šplouchání se v ní mi připadá jako jedna z nejlepších věcí z celého dne, takže ani nemukám.
Jinak už umím od maminky skoro všechny lidové písničky - zpívá mi je na utišenou v dlouhých blocích stále dokola. Tatínek jde na zpívání jinak: splácá dohromady, co mu zrovna slina na jazyk přinese, jen aby mi jeho hlas rezonoval u ucha. No někdy je vážně lepší usnout, než ty pomotaniny poslouchat. Jen kdyby mě tak nemučily ty prdíky a neustálý hlad!
Žádné komentáře:
Okomentovat